Možnost seznámit se s výsledky výzkumu a vývoje nanomateriálů v ČR a zahraničí i s konkrétními aplikacemi a osobně poznat přední světové vědce zabývajícími se nanotechnologiemi měli účastníci V. ročníku mezinárodní konference NANOCON´13. Tuto akci pořádala Česká společnost pro nové materiály a technologie ve dnech 16. - 18. října 2013 v Brně ve spolupráci s Regionálním centrem pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) při Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a společností TANGER.
Pro 293 účastníků ze 37 zemí čtyř kontinentů bylo na konferenci předneseno 84 odborných přednášek týkajících se 5 různých tématických oblastí výzkumu a aplikací nanomateriálů. Skončená konference NANOCON tak potvrdila, že je největší akcí svého druhu pořádanou v České republice a že současně patří mezi největší konference v oboru nanotechnologií ve středoevropském regionu.
S úvodní plenární přednáškou nazvanou „Bezpečnost nanomateriálů pro životní prostředí a pro zdraví, aneb kdy nepatrné částice mohou dělat velké věci“, vystoupil přední světový chemik, profesor Gregory V. Lowry, Ph.D. z Carnegie Mellon University v Pittsburgu (USA). V ní seznámil přítomné s výsledky posledních experimentů nových environmentálních nanotechnologií na čištění kontaminovaných a odpadních vod.
Další plenární řečník – profesor Seeram Ramakrishna z National University v Singapuru, který je třetím nejvíce citovaným badatelem v materiálových vědách na světě, potvrdil svou pověst globálního guru v oblasti nanovláken a ve své přednášce „Elektrospinové nanomateriály: Od základů k aplikacím“ nastínil široké možnosti využití nanovláken vyrobených metodami elektrospinningu a elektrosprejování pro regenerativní medicínu, solární energii, regeneraci vodních toků nebo potravinářství.
Další přednášky v jednotlivých tématických sekcích se týkaly nanomateriálů, jejich přípravy, vlastností a způsobů charakterizace, dále měření a standardizace různých postupů souvisejících s charakterizací a využitím nanočástic. Účastníci vyslechli příspěvky o nejrůznějších nanostrukturních kovových materiálech, například z nulmocného železa, zlata nebo stříbra, o nanokompozitech, uhlíkatých nanostrukturách, materiálech pro elektroniku a optiku, nanokeramických materiálech, nanovláknech atd.
Stranou pozornosti nezůstal v programu konference ani vliv nanomateriálů na přírodu a zdraví obyvatel. Velký zájem účastníků vzbudilo vystoupení doktora Langa Trana z Ústavu pracovního lékařství (Institute Occupational Medicine) v Edinburgu (Velká Británie), specialisty na nanotoxikologii. Ateroskleróza, která se stává vážným civilizačním onemocněním, má podle něho toxikologickou příčinu vyvolanou biologickou endogenní nanočásticí. Ve své přednášce naznačil, jak postupuje vývoj cílených nanonosičů pro identifikaci tohoto onemocnění a jeho terapii. Melanie Auffan z francouzského centra CEREGE se zabývala expozicí nanomateriálů v různých fázích jejich životního cyklu - od vývoje přes výrobu až po jejich použití ve finálních výrobcích. Informovala o výsledcích šetření, které ukazují, že nanomateriály mohou pronikat různými biologickými membránami a šířit se do různých částí živých organismů, včetně toho, že mohou také vyvolat toxicitu.
Profesor Ralph Krupke z Karlsruhe Institute of Technology (Německo) zaujal svým příspěvkem o převratných možnostech využití grafenu v nanoelektronice. Doktor Martin Nikl z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR představil široký aplikační potenciál nanofosforu (velikost zrna menší než 100 nanometrů), například jako biomarkeru nebo pro fotodynamickou terapii v onkologii. O pokrocích svého týmu ve výzkumu a vývoji optických biosenzorů, které se využívají v medicínské diagnostice, monitorování životního prostředí či na sledování kvality potravin, informoval docent Jiří Homola, ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR.
Cenu Dr. Tasila Prnky, duchovního otce konference a propagátora nanotechnologií v ČR, pro nejlepší přednášku mladého vědce mladšího třiceti let získala Eleni Petala z Řecka, studentka postdoktorského studia Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, za přednášku Aplikace nanočástic železa v čištění vod.
V posterové sekci se představily dvě stovky plakátů. Aby bylo možné tak velký počet prací vystavit, bylo nutné spojit dva největší přednáškové sály hotelu Voroněž! Svým věcným obsahem a grafickým zpracováním odbornou porotu nejvíce zaujal poster doktora Olivera Beiera z výzkumného oddělení firmy Innovent v německé Jeně znázorňující nové možnosti vytvoření funkčních tenkých filmů použitím studeného atmosférického tlaku plasmatu zdokonalenými CVD technikami. Mezi třemi nejlepšími byl vyhodnocen plakát týmu Kateřiny Jurkové z Výzkumného ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, který prezentoval interakci sulfidu MoS2 s grafenem. Čestné uznání z Brna za zajímavý plakát si odnesla pětice odborníků.
Právě skončený ročník konference NANOCON´13 potvrdil, že se tato akce stává vyhledávaným místem setkání české nanotechnologické komunity. Výsledky svého snažení na poli nanomateriálů v Brně představilo 12 univerzit a vysokých škol, 11 výzkumných ústavů Akademie věd ČR a další výzkumné organizace, např. Státní ústav pro jadernou bezpečnost, Státní zdravotní ústav nebo Český metrologický institut, dále pětadvacet subjektů soukromého sektoru, zpravidla výrobních podniků se silným výzkumným zázemím (např. Contipro Biotech, Nanovia, TOSEDA, ASIO nebo TESCAN).
Například tým docenta Martina Weitera z Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně představil pokroky ve vývoji organických materiálů a nanomateriálů pro aplikace v organické elektronice a fotonice. Jejich přednosti jako flexibilita, nízká hmotnost a šetrnost vůči okolnímu prostředí, dávají tušit jejich velkou budoucnost. V nově vybavené laboratoři brněnští výzkumníci již na základě těchto nových materiálů zkonstruovali nanostrukturní organický solární článek, organické transistory a sensory. Jaroslav Lev z firmy Asio z Jiříkovic se ve svém příspěvku zamýšlel nad tím, zda mohou nanovlákna nahradit současné mikrofiltrační materiály. Miroslav Tejsl ze společnosti Pardam se zaměřil na funkcionalizaci polymerických nanovlákenných materiálů, které firma průmyslově vyrábí.
„Letošní ročník konference potvrdil vysokou kvalitu výzkumu nanomateriálů v České republice a také vzrůstající zájem odborníků ze zahraničí o navázání spolupráce s českými experty. Mnozí přitom neskrývají své překvapení nad šíří výzkumných témat v tak malé zemi jako je Česká republika, erudicí našich výzkumníků, moderně vybavenými laboratořemi a dosaženými výsledky,“ uvádí profesor Radek Zbořil, ředitel výzkumného centra RCPTM a odborný garant konference. Jeho slova potvrzuje například profesor Vladimír Šepelák z Technologického institutu v Karlsruhe, jehož výzkumná skupina spolupracuje s odborníky z Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Profesor Ramakrishna ze Singapuru v Brně navštívil pracoviště Výzkumného centra materiálů vybudovaného v posledních dvou letech na Fakultě chemické VUT Brno. Doktor Lang Tran využil konferenci k projednání detailů spolupráce s profesorem Pavlem Danihelkou z Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB v Ostravě. A profesorka Philomela Komninou z Aristotelovy univerzity v Soluni, uznávaná odbornice na charakterizaci nanočástic, jednala s kolegy z Fyzikálního ústavu AV ČR o pokračování společného výzkumu polovodičových nanostruktur.
Ze zahraničí letos přijela na konferenci NANOCON třetina účastníků. Nejpočetnější zahraniční zastoupení na konferenci mělo Rusko, Itálie, Řecko a Jižní Korea. Výsledky svého bádání v Brně představili též vědci ze vzdálenějších zemí, včetně Číny, USA, Jižní Afriky nebo Japonska. Například profesor Fabio Vianello z univerzity v italské Padově, který představil na NANOCONu nové biotechnologické aplikace superparamagnetických nanočástic s aktivním povrchem a jejich široké využití v medicíně, například pro cílený transport léčiv a teranostiku (spojuje diagnostiku a cílenou terapii, včetně monitorování efektivity aplikované terapie). Doktorka Karin Aschberger z výzkumného centra ISPRA Evropské komise seznámila přítomné s existujícími regulačními opatřeními týkajícími se bezpečného výzkumu a použití nanomateriálů v rámci EU.
Zájem podnikové sféry o nanomateriály dokládá fakt, že na konferenci v doprovodném programu vystavilo své výrobky a předvedlo laboratorní a měřicí techniku celkem osm firem. Mezi exponáty byly například elektronové mikroskopy, spektrometry, analyzátory velikosti a povrchu částic a další přístroje pro charakterizaci nanomateriálů, jakož i laboratorní chemikálie, nanočástice a další materiály. Více informací o konferenci je k dispozici na www.nanocon.eu.
Jiřina Shrbená
předsedkyně programového výboru konference NANOCON a vedoucí nanosekce ČSNMT